edit článek, aby si toho všichni všimliii
23. března 2012 v 22:54 | Já :O
Možná blog zruším, bylo by to jednodušší, protože je tu pár věcí (a uměleckých patvorů xD) které už nechci nikdy spatřit. :"3
Takže si sem dám jen kontakt:
☼ yusuzukei.deviantart.com
☼ na facebooku (ano, mám tu strašnou věc) - Yu Suzukei
☼ mail: yusuzukei@gmail.com
A tumblr dostanou buď blízcí lidé, nebo lidé, co si ho sami objeví/objevili. :>

A tohle se mi docela líbí.. protože to docela vypadá jako Michté. X"D Až na ten nos, ten se mi tam extrémně nepovedl. >__>
Nechala jsme tu tři články, které mám ráááda. A navíc jeden je snový. Musím si ho uložit, protože miluju sny.
Hele, dubnový edit. Už je tu o jeden méně. Vzhledem k tomu, co se stalo příběhu to tu nemůžu nechat.
Sbohem, občané.
18. března 2012 v 14:42 | Michté (Ten by ale napsal mnohem drsnější článek.)
|
Deník Psychopata
Připadá mi to tu divné. A nesedí ke mě ten vzhled, jenže jediný vzhled, co by se mi líbil, je nějaký zapomenutý, a autorka mi neodpovídá. X"D (Jo, neumím si vytvořit ani obyčejný vzhled, jsem salát.)
Takhle, co bych vám řekla... je plno milionů věcí. Všechny zatajím! Odstupuji z blogu. Určitě se tu ještě někdy objevím, abych si zkontrolovala, jestli se mi někdo nepokusil ozvat, ale celkově přesunuju svůj zadek na tumblr. Jsem tam častěji. A až se naučím kreslit trochu líp, taky to využiju jako sketch blog. :"3
Díky za čtení. Nebo něco v tom smyslu.

Yu Suzukei
24. října 2011 v 19:50 | Yu Suzukei
|
Deník Psychopata
Uhm.. Téma týdne se mě snaží donutit abych psala. Fakt, když sem přijdu pořád vidím něco hezkého. XD Ticho, Druhý svět, Pastelky.. A ten ještě déšť! No, neubránila jsem se, takže na můj blog po prá letech zas přispívám. Jak vidím, pár pavučin už se tu utvořilo. :D
Čínsky je déšť prý Yǒu yǔ. Mě zajímá to Yǔ. Víte, ono.. se to čte stejně jako moje jméno. :"D Yu Suzukei. Stejně je známější než moje pravé jméno. Déšť je moje nejoblíbenější počasí, takže možná... Možná, že by to mohl být osud?
Já vím, asi většina z vás teď ten článek zavře. Ale já na osud věřím. Nevěřím na boha, protože to mi přijde nepodložené, ale na osud a karmu věřím. Nějak to u mě funguje, zdá se.
Víte že při dešti se krásně píše? Spí? Přemýšlí? Kreslí? Čte? ... No, teda aspoň pro mě. Při dešti je mi všechno milejší. Déšť je totiž tak uklidňující!
Dobře, píšu jak blbec, eheh! XD Takže to tu radši skončím, jen jsem si tohle téma nemohla odpustit. Zbytek pokračuje jako obyčejný článek.
Mám ráda pastelové barvy, víte? Jo, teď už víte.
A dlouho jsem nepřidávala žádný obrázek, takže přidám. Tipuju že je to šaman. Nějak se mi líbil nápad tužkou na temperami vytvořený podklad nakreslit sketch profilu. :)

Tak, end. Je to staré, ohkay? :D
Solus oppressus nigram clavem habere potest
6. února 2011 v 21:59 | Yu Suzukei <3
|
Deník Psychopata

Jak nádherné.♥ Miluju to. Jaro, už aby tu bylo.<3 Protože, miluju květiny a tu nádhernou, modrou oblohu, s několika naducanými mraky. A miluju, když si můžu lehnout do zelené trávy a na to všechno koukat.:)
A kvůli tomu všemu tuhle fotku fakt 'žeru'.♥ A taky kvůli tomu detailu, jak samozřejmé u mě.:D *Deatily! Detaily! Jéé!*
A kvůli tomu všemu tuhle fotku fakt 'žeru'.♥ A taky kvůli tomu detailu, jak samozřejmé u mě.:D *Deatily! Detaily! Jéé!*
< Photo by Taroe

Dlouho jsem nepsala, ale to je pro vás štěstí. Však teď! *Muhahahaha* Přichází nový článek.
Za celou dobu mého chřipkování až teď našla jsem si čas, chuť, možná i dostatečný nápad.
A jaký je ten nápad, ptáte-li se? Sen.
Možná teď čekáte že vás zavalím nějakou povídkou, nebo blbýma kecama. Hele houby.
Budu psát o mém snu, nebo rovnou, o mých snech. A pokud si teď řeknete : "Tak to se rovná těm blbým kecům.." neuniknete pomstě jahodových müsli!
Krásná.cz řekla, že dlouhé články nikoho nezaujmou. Tak to je fajn, vy, vypatlaný holčičky to fakt ani nečtěte. Nebo, klidně jo, třeba zmoudříte.
A taky, nepředpokládám, že tu bude zas někdy nějak brzo článek, zas tak za dva týdny, tak si to třeba můžete rozdělit na části, podle odstavců.;D
Dost nesmyslného mluvení, více smysluplného mluvení!
V Image by Fortranica

Stalo se vám už někdy, aby se vám zdál sen znovu? Třeba, jednou se vám zdá sen 5.8.2010 a podruhé, úplně ten samý 26.10 2010. A nebo ani ne ten samý. Třeba jen stejný úkol, nebo základ a jiné zpracování, řekla bych tak.
Mně se to děje nějak často..
Každopádně nedávno se mi stala velmi zajímavá věc. Ten sen bych si jen tak nepamatovala, jak by to taky bylo možné, zdál se mi ve věku cca tří let. Ale když se mi zdál, vzpomněla jsem si na něj. Na tu mojí noční můru z dětství.
A není důležité, popisovat o čem ten sen byl, navíc, teď už si to zase stejně dobře nepamatuju.. Jde o to, po tolika letech, (Jen několik osob ví kolik mi je a tak to zůstane.;) :D) se mi zdál ten samý sen. Ten samý sen z dětství.
Ale když jsem byla dítě, zdával se mi často, několik dní po sobě. Několikrát do roku. A byl tak strašidelný. Ta atmosféra, ty pocity a nakonec i ta gravitace.
Jo, o tom bych mohla psát taky. Nevím, jestli tento um také ovládáte, ale když mám, jednu, určitou náladu, o které vím zase a jenom já, (Hlavně Třetí.) můžu ve spánku mít třeba převrácenou postel. Teda samozřejmě pocitem. A před asi týdnem, když jsem trpěla chřipkem, stále, jako teď, jsem toho začala využívat, snažit se o to i v polospánku. A hle! Povedlo se a já se snažila co nejdéle zůstat v mé oblíbené poloze. Nohama vzhůru. Není to vůbec nepříjemné! Tedy, pro mě. A já jsem nejspíš sama kapitola pro sebe.:D (Jo, jsem namyšlená! A víš proč? Protože jsem Princezna. A máš to!)
Bylo to tak zajímavé! Přála bych vám to zažít.. Vůbec, celá ta nemoc, byla zajímavá. (Protože už ustupuje, mluvím o ní v minulém čase, kde bývaly ty nejhorší horečky, a 'špatnocítění'.)
Fyziku ráda nemám, nejde mi, (Nějaký dobrovolník na doučování?) ale gravitace, to je zajímavá věc. Zvlášť když jí můžu zničit. Nakonec jsem to navíc dokázala i s otevřenýma očima, sice jsem musela zírat do zdi, nebo do polštáře, abych neviděla, jak se kolem mě doopravdy nic nepohybuje, ale stálo to za to.
Být hlavou dolů. Nebo nejen to, byla jsem téměř ve všech úhlech.. A bylo to fakt úžasné.
A teď budu vyprávět o dnešním snu. Není ani moc důležité o čem byl. Prostě. Úkol byl projít lesem a pak bylo další kolo, nebo více méně tak nějak. Ale to už nevím, protože to v tom snu nebylo. To bylo v první verzi. Jo, tenhle sen se mi taky už zdál. Image by AuroraInk V

(Víte co? Poslouchám Xeres - Meditation a je mi nádherně.<3)
O první verzi jen natolik, že jsem byla s jinými lidmi, a rozhodně jinak jsem splnila druhou část. O první části moc rozdílů nevím(nepamatuji si), snad jen že v téhle verzi jsme se ztratili. A tahle verze se mi zdála před několika roky.
A v druhé verzi zatím jsem se chovala.. Jako bych už byla ponaučená z minula. Jako by se stalo to, o čem tolikráte snívám. Možnost opravit chyby co jsem udělala. Kdyby to tak šlo u všeho.
To je zajímavé ne? Že by ty sny na sebe tak navazovaly. Svět snů je celý zajímavý. Počkat, jak že to bylo, co ta holka křičela.. ? Z nějakého zvláštního důvodu se jmenuje myslím Míša. Ne jako, že by něco na tom jméně bylo špatného, jen je zvláštní, že ho vím. Hmm, to bude tím, že to byl sen.
Každopádně, když jsme se dostaly k tomu druhému kolu, křičela (To slovo, na které si nemůžu vzpomenout nahradím slovem Pavouci.) "Ach ne! Pavouci! Rychle!!" A popadla mě za ruku a rychle, rychle se snažila dokončit náš úkol, který zpočíval v přeskákání všech těch laviček. U třetího skoku jsem se vzbudila, protože jsem přeskakovaly pět řad najednou. Víte jak fuj to je?
Ale pamatovala jsem si ten strašný pocit strachu z minulé verze tohoto snu, tak jsem se snažila skákat s ní, každou chvíli už jsem čekala, že ti Pavouci se k nám přiblíží. Ale to slovo, bylo to podobné slovu Koza/Kozel.xD Ale fakt si nepamatuju co to bylo, škoda, no.
A byli jsme dohromady čtyři. Jenže zbylé dva jsme nechali v přechozím kole, měli nás doběhnout, doufám že by to přežili. Chtěli na záchod (Byli to holka a kluk, projevovali k sobě náklonnost, ale na ten záchod se jim chtělo doopravdy, navíc nevěřím, že by existoval nějaký sebevrah, který by v tu chvíli šel někam hlouběji do lesa dělat 'nějaké věci'.) Jo, první úkol byl v lese. Bylo to šílené. Kdybych tam byla sama, zbláznila bych se. Lesů se bojím a sama bych ten úkol nezvládla. Musela jsem vědět že vedle mě někdo je. A viděla jsem tam i vlka! Teda, měl zbarvení skoro dorezava a v kohoutku asi 155 cm, ale je to sen a tam je dovoleno vše.:D
V tom snu je všechno tak, reálné, opravdové, nepoznáte že je to sen. A to je úžasné, fakt. Jak jinak bych mohla tolik svojí, už tak rozevlátou fantazii rozvádět. Už teď nade mnou někdy přebírá kontrolu. A to není dobře, já vím.. Ale líbí se mi to. Někdy se mi stávají divné věci, a určitě za to může právě moje fantazie, ale i když jsme z těch věcí částí svého já vystrašená (4.), tak část (3.) si to zase užívá, naplno, tuhle dokonalou 'divnost'.
A co další sen? Už vás to otravuje? Nezoufejte, já se chci vypsat..
Ten sen se mi zdál taky dvakrát a po tom co jsem se probudila, jsem si naprosto přála si ho perfektně pamatovat a udělat na něj film.
Ale věděla jsem to, že ho zapomenu. Pamatuji se na něj jen velmi lehce.. Byl v zimě. Podle mě je zima nejkrásnější období na jakákoliv příběh. Moje nejmilejší období je sice jaro, ale to se na příběhy tolik nehodí.
V Photo by leileiaini


Bylo to v nějaké vesničce, tolik sněhu tam bylo! A byl tam les. Krásný les.<3
Akorát si z toho moc nepamatuju, což je vážně škoda.. Brečela jsem, brečela jsem myslím v těle té holky. Ta holka byla někdo jiný než já, ale já jsem byla ona. Teď to nechápete, no nevadí.
Prostě, já jsem nebyla hlavní postavou, jen jsem byla v těle hlavní postavy.
(Jinak, ta fotka je v malým, protože jako velká by zabrala polovinu článku.xD Ne, to zas ne. Ale je tady, koukněte se na ní, moc se mi líbí.^^)
Ten sen byl tak dokonalý, a to přesto, že jediné, co si z něj pamatuji jsou ty chladivé zamrzající slzy na mé tváři, když jsem koukala na polozamrzlou řeku.. Ne, nebrečela jsem kvůli řece.
Právě ten smutný důvod, proč jsem brečela si nepamatuji. Ale bylo to kvůli tomu klukovi. Né, nic zaláskovaného! Žádná romantická tragédie! To vím, to jako jedno z mála o tom snu vím..
Ale byl to tak dokonalý příběh, všechno tam bylo tak dokonalé. Protože miluji ty bílé prostory, ty snášející se vločky. Ale ne ve městě. Ve městě jen v nějakém pořádném, velkém, jako třeba Tokyo nebo New York, Paris. V žádném krcálku jako České Budějovice. Dokonce ani v Praze to ještě není ono.
Když jsme u těch snů, koukněte na film Počátek. Sice to bylo mnohem lepší v kině, ale i takhle, na monitoru je to pořád skvěle odvedená práce. Koukněte na to. Je to o snech a strašně miluju ty části, kde se stávají nemožné věci.
Víte co? Vždycky jsem svoje jméno nesnášela. Ale jedno mi došlo. Nechtěla bych být třeba právě tou Míšou.. (Nic proti jakýmkoliv osobám, které se tak jmenují.) Za svoje originální jméno jsem představte si ráda. Je tak trochu šílené. Tohle jméno lidi normálně nedávají. Ale tak, když má někdo matku z ruska/ukrajiny, že.
Originalita nadevše! A já doufám, že originalita je něco jako má přezdívka.
Možná že vám jednou své jméno povím. Nebo víte co? Stejně se sem nikdo nedočte! A nebo pokud dočte, tak o mně chce něco vědět.. No tak prosím. Valerie. Toť jméno, že? Ale víte o co jde? Na tisíce holek se volá "Míšo!", ale jen na málo z toho davu někdo zakřičí "Vali!". Spíš většinou jen na mě.:D Stejně je to roztomilé.:D Haha.^///^
A když už je ten článek tak dlouhý, ještě ho dokončím. Aby jste věděli co vás teď čeká.:
- Písnička
- Písnička
- Polemizování o novém obrázku
- Top hottest 10 animated
- Rozloučení

Přináším píseň, kterou jste ode mě slyšeli jistě již milionkrát, spolu s Ievan Polkkou a Red sky.. Ale o těch až příště.
Je to Requiem for a dream! By Clint Mansell.

Teďka až to dopíšu si jí půjdu zahrát na klavír. Jo mám noty a ani je nechtějte, samé čtyřakordy a trojakordy.
Ale je to nádherná skladba.♥ A proto ji jdu taky hrát, že.. Snad ty noty najdu, kdysi jsem to hrála. Ale asi to znáte. Nutí vás neustále hrát ty svoje noty.. A to nechcete! Vy si chcete zahrát svoje oblíbené písně! Ale když už ke klavíru usednu, většinou čas spotřebuji na zadané skladby.
A pak naštvaně odcházím. Přitom mám tolik krásných skladeb které bych hrála dobrovolně! Jenže, na to už mi nezbyde pak nálada ani čas. A musím dokončit tuhle zušku. Nadšená jsem. Umím dost abych se skladby co chci umět naučila. Nechci umět hrát na klavír perfektně a všechno z listu. Stačí mi, že umím trochu, aby se mohla naučit něco co chci.
A nejhorší je, že ať už se to učím kolikrát chci.. Ať už to jde doma sebelíp, na místě je můj výsledek několiksetkrát horší! Vždy. Hodně mě to štve. Ale to je taky to moje štěstí, o tom možná víc až příště.

Teď o novém obrázku který kreslím! Větší formát než A3, něco mezi A3 a A2. Je na něm řekla bych někdo jako Finská Princezna.. Jo, tak bych to asi nazvala. Nebo japonská možná. Je to hodně barevné a šílené taky. Chci zaplnit celou stránku, už jsem to kreslila cca 10 hodin a zbývá mi jen vybarvit pozadí. Ale to bude taky na dlouho. A nevím jaké bravy. Mám jeden kus, černě. Protože černou v tom obrázku vůbec ještě nemám. Zajímavé, že?
Až to bude, tak to bude. Musím si to naskenovat u otce v práci, my tu máme scanner na A4 jen.
Ale řekla bych že by se vám ten obrázek snad mohl líbit. Měla jsem s ním hodně práce.
A to vybarvování vidím ještě tak na dvě hodiny, takže to nakonec bude 12 hodin práce, celkem úspěch!

Tak a dostáváme se k tomu! Možná to znáte, možná ne. Meme Top 10 hottest animated guys a jeho dívčí verze (Top 10 hottest animated chicks)
Ale upozorňuji, že jsem v tu chvíli, co jsem ho vytvářela zapomněla na spoustu mužů i žen!:D


Fakt smysluplný odstavec, já vím. Ale já už přestávám míti chuť psát.
Takže to asi takhle ukončím.
Mějte se, a nezapomeňte, čtěte po kouskách!! xD
(Sem to nikdo nedočetl.. A kdo jo > Dostává ooobří pusu.:3)
Yu Suzukei






















